Akademicky život 2

Už jsme překlenuli půlku semestru a tím i midtermy. Je velice překvapující, jak si tu dávají záležet na tom jejich Honor Code.

Honor Code je něco jako školní řád, podle kterého se všichni chovají. Respektive to definuje přesně, co student si smí dovolit během testu nebo psaní práce a co ne. Například, že nebude opisovat, nepoužije neautorizované zdroje, plagiatorství, a tak podobně. Ale také, že když někoho uvidí, tak to musí poctivě nahlásit, jinak je v tom s nim. Na začátku semestru každý musí složit zkoušku z těchto pravidel a taky nazpamět se naučit pledge, že: prohlašuji že jsem během této práce ani neobdržel, ani neposkytl neautorizovanou pomoc.. a podpis.

V tomto duchu se pak všechny písemky nesou. Prostě učitel přijde do hodiny, rozdá test a odejde si. Když někdo test dopíše, tak ho jednoduše odnese na učitelův stůl a odejde. Profesor přijde deset minut před koncem daného limitu a práce si pak odnese. Dokonce ti, kteří potřebují napsat test jiný den dostanou ty samé otázky...

Co je taky trošku podivující, je že student může během testu libovolně opustit třídu, dojít se občerstvit a nebo si dojít na záchod. Také je možnost si písemku prodloužit tím, že přijde student o hodinu dříve. Čehož jsem také využil a to vypadalo pak následovně. Ve třídě byl od učitele jen napsaný na tabuli vzkaz že nám přeje štěstí a že test najdeme na předni lavici, a že bude po hodine chodit do třídy, kdyby byl nějaký dotaz. Ať ho prostě nechodíme hledat do kabinetu. Pak tam také bylo, že další quiz je hned další týden :( ... hmno.. test jsem nakonec psal přes tři hodiny. Asi 25 otázek které vyžadovaly větné odpovědi a jedna stránková esej. Trošku mě rozptylovalo, jak uvolněná nálada panovala. Studenti si při písemce posvačili, popili, na chodbě se s kamarády pobavili.. :) No prostě..

Když jsme dostávali pak opravené testy zpět, tak to bylo největší tajemství. Učitel chodil a každému podal ten test psaním dolů. Když to pak vybíral, tak taky. Všichni jsme museli otočit test psaním dolů a on to pak vybral. Taky jeden z těch profesorů povídá. Heljďte studenti, převážně vy exchange, když neznáte odpověď na otázku, tak nepište, že nevíte. My tady v americe prostě píšem bullshits... :D Nějak se mě to dotklo a aniž bych to byl já co jsem psal, že nevím, tak jsem se přihlásil a řekl jsem, že když u nás doma napíšem bullshits tak spíše dostanem penalizační body a že se to také bere jako urážka učitele psát nesmysly..... On na to, že ne v této zemi. Tak jsem si pomyslel, že si tu hrajou na Honor Code na jednu stranu a na druhou takhle kecaj. kam se poděla ta jejich čestnost? :)

Musím se přiznat, že jsme tu všichni neskutečně školou vytíženi a že by se daly dělat ukoly do školy snad od rána do večera. Úkoly to nejsou nijak náročné na přemýšlení, spíše pěkně jednoznačné s občasným chytákem, ale úkol je sestaven tak, aby zabral co nejvíce času. S ostatními studenty si na otázku jak se máš už jen odpovídáme, myslím že se máme všichni stejně. Všichni busy. :) Při obědě se předháníme, kdo má více práce na druhý den :) Zprávy na Facebooku jsou většinou kolem 2 nebo 3 ráno, to když už dotyčný student vítězoslavně dokončil své úkoly a má chvilinku na to zkontrolovat své zprávy a tak podobně :D .. trošku přeháním, ale nejsem daleko od pravdy. Obzvláště to tak bylo během midtermů.

Možná právě proto není divu, proč tu není vidět žádné páry. Lidi na to jednoduše nemají čas. Pak se stává to, že na kalbách se všichni neskutečně opijí a je jedno kdo skončí, kde a s kým... Obzvláště za tímto účelem stvořené jsou lodges fraternity klubů. Co tam se děje tu raději nebudu popisovat .. to až u piva až se vrátím ;)

Ukázka jak vypadají takové lodges... jednoduše barák uzpusobený na kalby. Studenti si jen vyberou do které si daný večer zajdou. Sranda je vždy se před vstupem zapsat na seznam hostů :D .. ale asi to je z bezpečnostních důvodů, aby nebylo přiliš lidi v místnosti v případě požáru nebo něco podobného. Občas je ale více lidí venku než vevnitř...